16.století

Helwigova mapa Slezska z roku 1561, vydání z roku 1655 Bez názvu; v rámečku-kartuši věnování radě města Vratislavi: Zu besonderen Ehren Einem Hoch-Ede1-gebornen Gestrengen Rath der Kayser- und Kóniglichen Stadt Bressllau, Meinen HochgeEhrtesten Herren. Copyright © Emil Petrů. Katastrální úřad Pardubice. Martin Helwig (1516-1574), pedagog a později rektor školy při sv. Maří-Magdaléně ve Vratislavi, se domníval, že porozumět historii Slezska nelze bez dobré znalosti místopisu. Sám zpracoval a roku 1561 vydal obsahově bohatou a výtvarně hodnotnou mapu, která zobrazuje území Horního a Dolního Slezska a Kladska, tehdy součástí českého státu, i sousední pohraniční oblasti Čech a Moravy. Mapa v měřítku cca 1 : 550 000 o rozměrech 669x816 mm je tištěna z dřevořezu v tiskárně Jana Creutzigera v Nise, je kolorovaná a orientovaná k jihu, aby podle Helwigova vyjádření Horní Slezsko mohlo být zakresleno skutečně v horní části mapového listu. Mapu zdobí 28 znaků slezských knížectví a jejich hlavních měst, znak Českého království a Polska a další dobové motivy. Na úpatí největší ze zobrazených hor, Sněžky, označené názvem Riesenberg, umístil autor drobný obrázek Krakonoše, pojmenovaného Rubezahl, v podobě gryfa s jeleními parohy, kozlíma nohama, ocasem s chvostem a silnou větví v pazourech. Jde pravděpodobně o nejstarší vypodobnění bájného obyvatele a pána Krkonoš. Helwigova mapa Slezska se dočkala nejméně deseti vydání, která se od sebe liší zněním textu nebo titulu. V kalendáři je publikováno 5. vydání z roku 1685, tištěné Janem Gůntherem Rohrerem a vydané Baumannovými dědici ve Vratislavi. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

Fabriciova mapa Moravy z roku 1569, vydání z roku 1625

 Morauia marchionatus. Merhern Authore P. Kaerio. Copyright © Mollova sbírka. Moravská zemská knihovna v Brně. Matematik, astronom, botanik a osobní lékař rakouského císaře Maxmiliána II. Pavel Fabricius (1519-1589) se zajímal také o kartografii. Roku 1569 vydal první mapu Moravy (protože, jak řekl, se o to dosud nikdo nepokusil). (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

    17.století

Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627

Copyright © Muzeum Komenského v Přerově. Jan Amos Komenský (1592-1670) připravoval mapu Moravy z dlouho shromažďovaného materiálu řadu let a původně snad zamýšlel připojit ji k dílu o moravských dějinách De Antlquitatibus Morauiae, jeho rukopis se však nezachoval. Komenský se snažil především opravit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své vlastní poznatky a svědectví vrstevníků. V latinském věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína (oba dva, Komenský i Žerotín, již tehdy pobývali v pobělohorském exilu) uvedl: "Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb." Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624, další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677 (první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako příloha díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus, mapu ryl Samuel Dvořák) atd. Komenského mapa Moravy tak byla vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Mapa Moravy o rozměrech 442x544 mm je v měřítku 1 : 470 000 pro síť, 1 : 520 000 pro kresbu. Kromě schematického reliéfu, vodstva a sídel zaznamenal Komenský na mapě také vinice, výběr léčivých pramenů a lázní. sklárny a železnorudné, zlaté i stříbrné doly. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

   18.století

Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742

Copyright © A. Trbušková, soukromá sbírka. Podobně jako Mullerova mapa Čech byla po celé 18. století základem všech mapových děl, zobrazujících České království. byla také jeho mapa Moravy z roku 1716 pramenem pro kartografická zpracování Moravského markrabství. Již od roku 1730 vydávala norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Miillera mapy moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy. Odvozené mapy Moravy vycházely i v dalších nakladatelstvích, v Norimberku u Jana Kryštofa Weigela, ve Vídni u Jana Jakuba Lidla a Františka Jana Josefa Reillyho, v Augšpurku u Matyáše Seuttera aj. Mullerovu mapu Moravy vydalo rovněž amsterodamské nakladatelství Cóvens a Mortier, které založil roku 1721 Jan Cóvens ( 1697-1774) se svým švagrem Cornelisem Mortierem (1699-1783), nejstarším synem knihtiskaře a nakladatele Petra Mortiera (1661-1711). Cóvensovu a Mortierovu mapu Moravy v měřítku cca 1 : 500 000 a rozměry 485x635 mm kreslil J. Condet. Zobrazuje zemi rozdělenou do šesti krajů (Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský), města, městečka i menší lokality, vodstvo a schematicky zeleň a reliéf. Mapu zdobí moravský znak, alegorie lovu a hojnosti. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

Mapa z I. vojenského mapování – josefského z roku1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace)

     Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méně vznešeně - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala.                                                                                                                                                                            Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace co v mapě nebyly - viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Tento materiál jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků.Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise.Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.

© Historický ústav AV ČR    © 1^st (2^nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř™ geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně

Na mapách (které si můžete kliknutím zvětšit) jsou patrné všechny obce v okolí Poruby (Poruhba). Vřesina (Wrzessin), Svinov (Schönbrun), Třebovice (Trzebowitz), Klimkovice (Königsberg)

   19.století

Mapa z II. vojenského mapování - Františkového z roku 1836-1852

Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.

© Historický ústav AV ČR    © 1^st (2^nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř™ geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně
© Ministerstvo životního prostředí ČR

Mapa Moravy z roku 1888 podle Schobera

 Příruční mapa markrabství Moravského a vévodství Slezského. Copyright © Historický ústav AV ČR v Praze, mapová sbírka. Od poloviny 19. století se v českých zemích začaly vydávat školní nástěnné mapy. Jako učební pomůcky podléhaly schválení ministerstvem vyučování, které většinou platilo pro obecné, měštanské i střední školy. Na sklonku 19. století připravil c. a k. vojenský zeměpisný ústav dvě Schoberovy školní mapy přeložené do češtiny: Školní mapu Královstvi českého z roku 1887 (1 : 200 000) a Školní mapu markrabství Moravského a vévodství Slezského (1888, 1 : 1 500 000). Příruční mapa markrabství Moravského a vévodství Slezského v měřítku 1 : 750 000 s rozměry 298x392 mm je zmenšenou školní nástěnnou mapou Karla Schobera. Vyšla ve Vídni péčí R. Lechnera, vytiskl ji rovněž ve Vídni zmíněný c. a. k. vojenský zeměpisný ústav roku 1888. Titul mapy zdobí znaky Moravy a Slezska na pozadí ornamentu s ženskou postavou a latinským příslovím "Viribus unitis" - spojenými silami. České názvosloví jen výjimečně doplňují německé názvy lokalit v závorkách, např. Slavkov (Austerlitz), vlastivědné povahy jsou údaje o pevnostech, zříceninách, zámcích, klášterech a chrámech. Součást mapy tvoří plány zemských měst. Brna a Opavy, v měřítku 1 : 75 000. Na sklonku 19. století se Příruční mapa prodávala za deset krejcarů. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

Z našeho nejbližšího okolí jsou na mapě znázorněné obce Svinov, Klimkovice a Velká Polom. Severní hranice za Rakouska-Uherska byla s Pruskem (resp.Pruským Slezskem) - Hlučín (Hulčín) za řekou Opavou byl v Prusku. Na mapě jsou viditelné hranice Opavského a Těšínského Slezska s Moravou. K Těšínskému Slezsku patřilo na východě ještě Bílsko a Čechovice.

   20. století

Mapa Republiky československé z roku 1935

    Mapa přehledná č. 3. Copyright © Historického ústavu AV ČR v Praze, mapová sbírka. Obecně zeměpisná mapa Republiky československé s titulem Mapa přehledná je součástí národního Atlasu Republiky československé z roku 1935. Vydání atlasu se stalo prestižní záležitostí kartografů, geografů a geodetů již roku 1919, brzy po vzniku samostatného československého státu, kdy se pozdější vrchní redaktor atlasu profesor geodezie Jaroslav Pantoflíček (1875-1951) účastnil mírové konference v Paříži. Uvědomoval si, jak potřebný je atlas, který by podal cizině informaci o nově narozené středoevropské republice. Příprava atlasu se však protáhla až do třicátých let tohoto století. Autorský kolektiv zpracovával mapy postupně, Mapu přehlednou od Františka Macháta a Matěje Semíka vytiskl Vojenský zeměpisný ústav v Praze roku 1931. Rozměry mapy jsou 330x760 mm, měritko 1 : 1 250 000. Atlas obsahuje 55 listů s cca 550 mapami různých měřítek a obsahu, zachycuje např. přírodní poměry Československa, obyvatelstvo, zemědělství a průmysl, školství a sociální péči ap. Na vzniku atlasu se kromě Jaroslava Pantoflíčka podíleli především Václav Švambera a Václav Láska, vydavatelem byla Česká akademie věd a umění. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

Všimněte si, že na v roce 1935 bylo severně rozhraní tří států a to: Československa, Polska a Německa. Z našeho nejbližšího okolí jsou na mapě zobrazeny Klimkovice a Bílovec.

    Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941

    Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941 Sudetenland, Bóhmen-Mehren, č. 25. Copyright © Historický ústav AV ČR v Praze, mapová sbírka. V letech 1939-1945 byly české země zobrazovány na mapách a v atlasech jako součást Velkoněmecké říše. Protektorát Čechy a Morava, jak zněl úřední název zbytku okupovaných českých zemí, zaujímal rozlohu asi 49 000 km\2 s příbližně 7 500 000 obyvateli. Také Columbus Volksatlas-E. Debes Handatlas zachycuje na obecně zeměpisné mapě č. 25 Sudetenland, Bóhmen-Mehren, území Protektorátu, které je vyznačeno kromě hranic červeným nápisem přes celé Čechy a Moravu. Pohraničí, odtržené po Mnichovské dohodě (29. 9. 1938) a obsazované od 1. října 1938 německými jednotkami, je označeno jako Sudetenland. Nové státní hranice Protektorátu vedou v bezprostřední blízkosti významných průmyslových středisek (např. Plzně a Moravské Ostravy), přerušeny jsou důležité dopravní tepny. Rovněž Těšínsko s bohatými ložisky uhlí a hutním průmyslem, obsazené Polskem, již k českému státu nepatří. Mapa o rozměrech 208x365 mm v měřítku 1 : 1 500 000 vyšla roku 1941 ve 3. vydání Columbus Volksatlasu, jehož autorem byl Carl Wagner a úpravy provedli Karlheinrich Wagner s Oswaldem Winkelem. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )

Naše nejbližší okolí zastupují na mapě z roku 1941 obce Klimkovice (Koenigsberg), Bílovec (Wagstadt) a Svinov (Schönbrunn). Hlučín (Hultschin) byl přiřazen přímo k německé říši, naše Poruba k Sudetám a Moravská Ostrava a Frýdek k protektorátu Čechy a Morava.

Mapa Československa z roku 1957

    Československá republika l: české země, č. 5. Copyright © Ústřední ústav geodetický a kartografický v Praze. Po roce 1945 bylo nutné poměrně rychle aktualizovat československou atlasovou kartografii, zejména pro potřeby škol. Na vydávání jednotlivých map nebo jejich sérií v nakladatelství Václava Neuberta navázal roku 1947 Soubor map ze Školního zeměpisného atlasu Brunclíkova-Machátova (poslední předválečné vydání Školního zeměpisného atlasu Brunclíkova-Machátova je datováno rokem 1938), redigovaný Bedřichem Šalamonem a Karlem Kuchařem. Tento Soubor Kuchař s Šalamonem autorsky přepracovali a vydali roku 1950 pod titulem Školní zeměpisný atlas, určený školám 2. a 3. stupně. Atlas obsahoval 34 mapových listů, od 2. vydání 37 listů. Obecně zeměpisná mapa Československa v měřítku 1 : 1 000 000 o rozměrech 290x512 mm je z 6. vydání Školního zeměpisněho atlasu, vydaného v roce 1957 Ústřední správou geodezie a kartografie. Celý atlas obsahuje 94 map, mapek a plánů na 37 listech. Sedmé a poslední vydání z roku 1958 ukončilo atlasovou řadu, jejíž původní předlohou byl přes mnoho obsahových a technických změn Brunclíkův-Machátův středoškolský atlas z roku 1904. Od roku 1960 začal místo něj vycházet Školní zeměpisný atlas světa o rozsahu 52 map. (Zdroj: Staré mapy Českých zemí )